Měl sem tu možnost vyzkoušet Xenomorfovy hodinky Traser P 6600, byť nejsem běžným uživatelem hodinek, ani jsem prozatím nepodlehl hodinkové mánii. Jediné hodinky, které jsem kdy vlastnil, byly G-Shock Casio GA 100 a to už je nějaký rok zpět, co jsem je prodal. Od té doby jsem žádné hodinky nevlastnil. Nicméně Trasery na mne udělaly velký dojem především svým designem. Když jsem dostal nabídku si je několik týdnů „ponosit“ a vyzkoušet, neváhal jsem ani vteřinu a s díky hodinky přijal. Pro hodinky to byla na druhou stranu také zkušenost – podívat se na rukou hostitele do jiného prostředí, než bylo pracovní nasazení při těžkých manuálních prací mých předchůdců.

Historie Xenomorfových Traserů P 6600 je opravdu pestrá a putovní. Nyní se na mých rukou podívaly do kanceláří VŠB – TUO, národního superpočítačového centra nebo kanceláří vědecko-technologického parku v Ostravě. Zkrátka se z nich staly na krátkou chvíli ‚office watch‘. Svým černobílým designem dobře padly k obleku, ale jejich nekřiklavý příjemný styl padl i k jakékoliv běžné denní košili. Nejednou jsem se při různých jednáních setkal s pohledy mých oponentů směřujíc k hodinkám v uznalém výrazu. Člověk se s nimi opravdu rychle sžil nejenom díky pohodlnému nošení a nějakou dobu pro jejich vrácení si člověk připadal, že mu neustále něco chybí; něco důležitého.

Z čeho jsem však byl nejvíce nadšený já, a co považuji za podmínku pro koupi svých budoucích hodinek, je tritium. Bez toho si již hodinky představit nedovedu a vezmu-li v potaz i tritium na vteřinové ručičce v případě těchto Traserů, jsou jasnou volbou v tomto provedení. Měl jsem možnost je nosit v zimních měsících, kdy člověk jezdí za tmy do práce a za tmy z práce. Tritium mi proto bylo vždy jasným ukazatelem přesného času. Když to shrnu, jsem velmi rád, že jsem měl možnost vyzkoušet si tyto hodinky, notabene s historií, jež mají ty Xenomorfovy. Nechť dělají radost i dalším duším, tak jako ji dělaly několik týdnů mně.

Autor recenze a fotografií: Michal