Pokud je některý materiál používaný pro výrobu hodinkových pouzder opomíjen, tak je to právě plast. Žádný jiný materiál přitom nemá tolik podob jako on. Najdeme ho u těch nejlevnějších reklamních hodinek, které toho moc nevydrží, ale i u velmi kvalitních a odolných outdoorových modelů, které si na své odolnosti a spolehlivosti zakládají. Aby toho nebylo málo, tak z jednoho druhu plastu (Akrylátu) se vyrábějí také hodinková skla. Tento široký rozptyl vlastností je dán nepřeberným počtem polymerních materiálů.

Jak je vlastně možné, že plastů je takové množství, když jsou stavebním kamenem každého z nich téměř stejné chemické prvky? Tím kouzlem jsou různá množství těchto jednotlivých prvků v monomeru (základním prvku každého plastu) a chemické vazby, kterými jsou v monomeru tyto prvky spojeny. Další možností, jak dramaticky ovlivnit vlastnosti výsledného materiálu, je druh vazeb mezi jednotlivými monomery a jejich vzájemná orientace v polymeru (poly = mnoho). Jen pro představu, počet monomerů se v jedné polymerní molekule pohybuje od 10³ do 10⁷. Poslední možností, jak ovlivnit vlastnosti výsledného produktu, je použití speciálních technologií či aditiv, která mohou zesílit či zvýšit efektivitu příčných vazeb mezi jednotlivými makromolekulami.

Monomer PA 6.

Hezkou ukázkou toho, jak moc se dají ovlivnit vlastnosti (při použití stejného „polotovaru“ – monomeru) je PE (Polyethylen) a PVC (Polyvinylchlorid). Na začátku procesu je vždy stejný monomer, ale na konci může být u PE: taška, kterou známe ze supermarketu, potrubí pro rozvod vody nebo také tak odolný výrobek, jakým bezesporu je výstelka umělého kloubu. U PVC jsou díky použití aditiv, kterými jsou v tomto případě nadouvadla, rozdíly ještě větší. Výrobkem z PVC může být: gramofonová deska, antikorozní nátěr podvozku vašeho automobilu, nafukovací matrace nebo hračka pro kojence.

Ale zpět k hodinkovým pouzdrům. Z hlediska mechanických vlastností jsou na tom nejhůř výrobky z PP (Polypropylen). Pokud chce výrobce použít opravdu kvalitní plast, sáhne po PA (Polyamidu) a pokud chce mít opravdu to nejlepší, použije vyváženou směs PA a skelných vláken, která je zárukou výborných mechanických vlastností a nízké hmotnosti (např. Traser Outdoor Pioneer – i přes robustnost (průměr 44 mm) má pouzdro hmotnost pouhých 61 gramů).

Traser Outdoor Pioneer mají pouzdro a lunetu z PA se skelnými vlákny.

Výborných vlastností se dá dosáhnout také tzv. hybridním pouzdrem (kombinace plastu a kovu). Traser P 6600 Sand – vnitřní tělo pouzdra, ve kterém je bezpečně ukryt strojek, je vyrobeno z nerezové oceli. Toto tělo je vloženo v „kleci“ z plastu vyztuženého skelnými vlákny. Kombinací dvou materiálů a promyšlenou konstrukcí se podařilo snížit hmotnost na pouhých 80 gramů, při zachování pevnosti a odolnosti.

Traser P6600 Sand mají pouzdro složené z více materiálů.

Co nabízí plast ve srovnání s jinými materiály? Pokud se budeme bavit jen o těch tzv. lepších plastech, tak můžeme říct, že díky velmi nízké hmotnosti a dobrým mechanickým vlastnostem, asi není vhodnější kandidát pro sportovní, vojenské a outdoorové hodinky. Pro ilustraci mechanických vlastností stačí zmínit asi největší legendu mezi odolnými hodinkami – Casio G-Shock.

Traser P6600 Sand.

Nevýhodou plastových hodinek je jejich nižší odolnost vůči otěru a také to, že hodinky s plastovým pouzdrem i přes své velmi příznivé vlastnosti vyvolávají dojem spíše levnějších hodinek. To ale neznamená, že si nenajdou své majitele, kteří na ně nedají dopustit. V podstatě každý hodinkový nadšenec má většinou jedny „otloukánky“, které vydrží všechno a může je vzít k jakékoliv sportovnější příležitosti.

Text a fotografie: Vít Černý