Málo hodinek se může pochlubit tak bohatou historií jako model Speedmaster Proffessional od společnosti Omega. Hodinky, které se již téměř 60 let drží svého původního designu a které se pyšní titulem „první hodinky, které byly nošeny na Měsíci“, si dnes podrobněji představíme.

Počátek

Úplně první model z řady Speedmaster byl uveden do prodeje v roce 1957 (produkce trvala pouze do r. 1959) a nesl označení CK2915. Tento chronograf byl určen pro profesionální sportovní využití, disponoval stopkami, minutovým a hodinovým sčítačem a také tachymetrickou stupnicí. Třetí subciferník byl vyhrazen pro vteřinovou ručičku. Zmiňovaná tachymetrická stupnice, která slouží pro výpočet rychlosti, byla poprvé umístěna na lunetu hodinek a nebyla tak součástí ciferníku.
Speedmasteru CK2915 se také říká „Broad Arrow“. Důvodem této přezdívky je pro další evoluce netypický tvar hodinové a minutové ručičky. Další odlišností oproti následníkům je především ocelová luneta s gravírovanými čísly a jinak tvarovaná ručička stopek. Typický, černý ciferník přežil v takřka nezměněné podobě do současnosti.

Hodinky poháněl manuální kalibr s označením „321“, který vznikl ve spolupráci společností Omega a Lemania již v roce 1942. I když se jednalo o poměrně jednoduchý strojek, v současnosti platí za jeden z nejlepších a nejspolehlivějších chronografů, který byl kdy vyroben. Jednak je stále ve výrobě pouze s malými změnami, ale také se stal základem strojků takových hodinářských firem, jako jsou Vacheron-Constantin nebo Breguet.

První cesta do vesmíru

Prvním krokem k tradičnímu designu byl model CK2998, který byl představen v roce 1959. Na první pohled zřejmou změnou je černá hliníková tachymetrická luneta pro zlepšení čitelnosti, odlišné ručičky a mírně větší pouzdro (40mm oproti 39mm).

Je dost dobře možné, že by CK2998 upadl v zapomnění a stal se pouhým přechodným modelem k dalším z řad Speedmasterů. O to, aby tomu tak nebylo se ale nevědomky postaral jeden z astronautů NASA – Wally Schirra, který své Omegy vzal v říjnu roku 1962 do vesmíru během letu Mercury 8. Jelikož se ale NASA chtěla vyhnout případným problémům, které mohly vlastní hodinky astronautů přinést, stanovila přísné požadavky pro oficiální hodinky určené na vesmírné mise. O jediných hodinkách, které testy prošly, pojednává následující odstavec.

NASA TEST

Pro účely vesmírných misí si NASA obstarala několik chronografů od 4 firem: Hamilton, Rolex, Longines a Omegy. Testování měl na starosti mladý inženýr J.H. Ragan, který záměry NASA prezentoval americkému zastoupení jednotlivých značek, od kterých hodinky obdržel. Zajímavostí je, že o probíhajících testech nemuseli (a v případě Omegy ani neměli) ve Švýcarsku vůbec tušení.

Jelikož Hamilton místo náramkových hodinek dodal hodinky kapesní, dostaly se k samotným testům pouze hodinky zbývajících značek. Tyto hodinky poté podstoupily možná nejtvrdší testy v dějinách hodinařiny – Qualification Test Procedures – které se skládaly z těchto 11 částí:

1. Vysoká teplota: 48 h při teplotě 71 °C následováno 30 min. při teplotě 93 °C
2. Nízká teplota: 4 h při teplotě -18 °C
3. Změny teploty a tlaku: 15 cyklů, při kterých byly hodinky nejprve zahřívány po dobu 45 min. na 71 °C a následně ochlazeny na dalších 45 min. na -18 °C při tlaku 10-6 atm
4. Relativní vlhkost: 240 h v teplotním rozmezí 20 °C-71 °C a 95% vlhkosti
5. Kyslíková atmosféra: 48 h v 100% kyslíku při tlaku 0.35 atm
6. Šoky: 6 šoků o síle 40 G v 6 různých směrech, kdy každý z nich trval 11 milisekund
7. Zrychlení: z 1 G na 7.25 G během 333 vteřin – podél osy rovnoběžné s osou lodi
8. Dekomprese: 90 min ve vakuu při tlaku 10-6 atm a teplotě 71 °C a 30 min. při teplotě 93 °C
9. Vysoký tlak: nejméně 1 hod. při tlaku 1.6 atm
10. Vibrace: 3 cykly po 30 min. a vibracích v rozmezí 5 až 2000 Hz
11. Akustický hluk: 130 db ve frekvenci 40-10000 Hz po dobu 30 min.

Intenzivní testování probíhalo po dobu více než 4 měsíců a v březnu 1965 bylo ohlášeno, že jedinými hodinkami, které v testech uspěly, byly Omega Speedmaster. Centrála Omegy ve Švýcarsku se o této skutečnosti dozvěděla až v červnu 1965, když byl těmito hodinkami vybaven astronaut Ed White během mise Gemini 4.

První cesta na Měsíc

Model, který se zasloužil o jedno z nejikoničtějších označení ve světě hodinek – Moonwatch – měl označení ST105.012. Důvodů pro to, aby se právě tento model zasloužil o zrod legendy, bylo několik. Jelikož byly tyto Omegy oficiální součástí výbavy NASA při letech do vesmíru, měli je na sobě i Neil Armstrong a Buzz Aldrin, když 20. 7. 1969 během mise Apollo XI stanuli na povrchu měsíce. Abychom byli úplně přesní, hodinky měl na ruce pouze Buzz Aldrin, který se k Neilu Armstrongovi přidal až po 19 minutách po přistání. Armstrongovy Omegy zůstaly na palubě lunárního modulu jako záloha k elektronickému časovacímu systému. Na počest této události mají všechny Moonwatch v dýnku vyryto „The first watch worn on the moon“.

Mimo putování po měsíci jsou ST105.012 oceňovány především kvůli změnám v designu. Při letmém pohledu jsou totiž v podstatě k nerozeznání od novodobých modelů. Klasické, výborně čitelné, bíle ručičky, které byly převzaty od předchůdce ST105.003 a nový, asymetrický tvar pouzdra s ochranou pro korunku a tlačítka chronografu jsou prvky, které zdobí i současné modely z řady Speedmaster Proffessional. Nové, větší pouzdro (42mm) přineslo také vnitřní konstrukční změny, díky kterým bylo docíleno vyšší voděodolnosti.

Model ST105.012 se tak stal jakýmsi přechodným článkem v evoluci řady Speedmaster, který přinesl design, který vydržel po desetiletí. Později jej nahradil model s označením 145.012. Změny byly ale pouze kosmetické (odlišné víčko a tlačítka).

Poslední krok k současnosti

V roce 1968 se Omega rozhodla přijít s inovovaným kalibrem 321, který nesl označení 861. Hlavním důvodem pro tuto změnu bylo především snížení nákladů ve výrobě, ale také vyšší přesnost, jelikož se frekvence strojku zvýšila z 18000 kmitů za hodinu na 21600.

Model s novým strojkem nesl označení 145.022. Co se provedení a designu týče, byl tento model prakticky identický s modelem 145.012 – plastické logo Ω na ciferníku nahradilo logo tištěné. Nejpodstatnějším rozdílem tedy zůstává nový kalibr, který byl v nezměněné podobě vyráběn až do roku 1993, kdy došlo ke změně povrchové úpravy. Od roku 1996 jsou díly strojku pokryty rhodiem a značení se změnilo na kalibr 1861.

Omega Speedmaster je jednou z největších ikon současného hodinářského průmyslu. Během dlouhé doby produkce bylo vyrobeno mnoho limitovaných edicí – většinou k příležitosti výročí některého z vesmírných programů NASA – kterým se budeme věnovat v některém z dalších článků.

Autor: Martin Kříčka

Reference:
http://www.timeandwatches.com/p/history-of-omega-speedmaster.html
https://monochrome-watches.com/omega-speedmaster-history-part-1-early-pre-moons/