Hodinková skla jsou vlastně okna do číselníku a jejich vlastnosti jsou u časoměřičů stěžejní. Jsou tím prvním, co na hodinkách vidíme, tedy spíše v ideálním případě nevidíme. I ten sebekrásnější číselník totiž nevynikne, pokud je ukryt pod poškrábaným sklem.

Naštěstí jsou už pryč doby, kdy hodinková skla vlivem stárnutí měnily barevný odstín a průhlednost. Nyní si stačí pohlídat jen dva základní parametry: otěruvzdornost (tvrdost) a rázovou houževnatost (křehkost).

Existují tři základní materiály pro výrobu hodinkových skel, které se od sebe svými vlastnostmi velmi liší.

Akrylátové sklo

Toto sklo je vyrobeno z plastu, nesprávně se mu také někdy říká plexisklo, což je obchodní název výrobku jedné firmy. Pokud bychom ho chtěli nazvat správně z hlediska chemického názvosloví, museli bychom použít krkolomný název Polymethylmethakrylát (PMMA) nebo zjednodušeně, organické sklo. PMMA byl vyvinut v laboratořích roku 1928 a poprvé uveden na trh roku 1933 společností Rohm and Haas.

Akrylátové sklo na Precistách PRS 9 CAF (vyrobeno 2012).

Akrylátová skla se vyznačují nejmenší odolností vůči otěru. Tento materiál se používal v masovém měřítku dříve. V dnešní době akrylátové sklo najdeme nejčastěji u hodinek, které se odvolávají na historickou předlohu nebo u velmi levných hodinek. Nesmíme ale zapomenout zmínit výhody tohoto materiálu: lze velmi snadno přeleštit i v domácích podmínkách, je z uváděných materiálů nejméně křehký a nejvíce pružný. Za zmínku stojí také největší tvarová volnost, kdy je možné za přijatelných nákladů vyrobit atypický tvar. Opravdoví puristé by si například Omega Speedmaster Moonwatch Professional s jiným než akrylátovým sklem nepořídili, protože by to neodpovídalo hodinkám, které byly jako první, v rámci mise Apolo na měsíci. Omega používala pro své hodinky akrylátová skla známá pod obchodním názvem Hesalite.

Akrylátové sklo na Precistách PRS 9 CAF – zkreslení na okrajích.

Opravdoví fajnšmekři na akrylátovém skle oceňují zajímavou hru světel, stínů, a také často vznikající zajímavá zkreslení daná zakřiveným tvarem skla a jeho proměnlivou tloušťkou (viz okraj skla na obr. 2).

Minerální sklo

Je zlatou střední cestou, nabízí poměrně dobrou tvrdost za přijatelnou cenu. Jde o klasické anorganické sklo, které má zvýšený obsah oxidu křemičitého (SiO₂). Nárůst tvrdosti tohoto materiálu je vůči akrylátovému sklu markantní, ale stále ještě v našem okolí existuje spousta materiálů, které mohou minerální sklo poškrábat.

Tímto typem skla je osazena většina hodinek z cenové hladiny do cca 10.000 Kč.

Dámské Boccia Titanium 3165-11 jsou vybaveny minerálním sklem.

Některé firmy tato skla vylepšují aplikací speciální vrstvy na povrchu, která zvyšuje tvrdost. Příkladem je firma Seiko a její Hardlex. Jeho podstatou je nanesení tenké vrstvy umělého korundu (safíru) na křemíkové sklo. Vzniklý produkt má větší tvrdost než klasické minerální sklo. Hardlex dosahuje na Mohsově stupnici tvrdosti 7.

Podobný systém povlakování minerálního skla tvrdší vrstvou používá u některých svých modelů i společnost Wenger. Sklíčko pak označuje jako Sapphire Coated Crystal (minerální se safírovou úpravou).

Safírové sklo

Safír je modrý typ korundu a vyskytuje se v přírodě. V hodinářském průmyslu se rozšířil až po zvládnutí výroby umělého safíru (šedesátá léta minulého století). Jde o transparentní formu oxidu hlinitého (Al₂O₃). Na rozdíl od přírodního safíru je ten syntetický zcela čirý.

Občas příjemně překvapí i levnější modely – Wenger Sea Force a jejich safírové sklo.

Pokud se chce majitel hodinek pohybovat téměř bez starostí ze vzniku škrábanců na svém hodinkovém skle, vybere si to nejlepší, co mu současné technologie poskytují – safírové sklo. Daní za vysokou tvrdost, která na mohsově stupnici dosahuje stupně 9 (jen jeden stupeň pod vrcholem – diamantem), je vyšší křehkost. Nositel nemusí mít obavy, křehkost je patrná pouze při extrémních situacích (velmi tvrdém nárazu na skálu, při pádu z kolečkových bruslí a podobně).

Traser 6506 Commander 100 Force osazené plochým safírovým sklem.

Safírové sklo je teoreticky pošrabatelné pouze korundem a diamantem. Na tyto materiály člověk často nenarazí, ale pro pořádek zmiňme, že je třeba si dávat pozor na smirkový papír (pár zrnek korundu se tam občas najde), brusné kotouče, kameny a keramiku.

Shrnutí

Každý ze zmíněných materiálů má nějaké klady a zápory. Jak tedy vybrat? Univerzální recept neexistuje, ale když pomineme cenové hledisko a vybíráme jediné hodinky na každodenní nošení v běžném prostředí, bude nejlepší volbou safír. Jestliže je majitel na své hodinky opatrnější a chce ušetřit, je vhodnou volbou minerální sklo. Hodinky s akrylátovým sklem jsou použitelné pouze při velmi opatrném nošení a je třeba počítat s tím, že je občas bude třeba přeleštit, rozhodně je nelze v dnešní době doporučit pro každodenní nošení.

Text a fotografie: Vít Černý