Jak Casio Pro Trek PRW-6100 fungují v režimu stopek či kompasu jsme si ukázali ve třetím dílu uživatelské recenze. Dnes se přesuneme k režimům výškoměr a barometr.

Režimy tlaku a výškoměru:  Výškoměr a barometr je u hodinek s Triple senzorem ošemetná věc. Na vytahování v hospodě to může být v pohodě, ale pokud chceme tyhle věci využívat naplno, je třeba si uvědomit všechny souvislosti a jak fungují. I pak je blbost spoléhat se při expedici na Triple Senzor, resp. tlak a jeho vývoj, popř. výšku, to jsou spíš orientační a podpůrné informace a je nejlépe, když má člověk i další věci, papírovou topo mapu s vrstevnicemi a souřadnicovým systémem, magnetický kompas, třeba malý, knoflíkový, popř. GPS. A samozřejmě, co se týká „předpovědi“ počasí na základě vývoje tlaku, je dobré mít aspoň základní znalosti meteorologie, což mi naštěstí, díky 33 letům létání, nechybí, i když tomu stejně moc nerozumím. 🙂

Pokud dovolíte, na úvod trochu teorie k atmosférickému tlaku. V každém místě na zeměkouli je jiný, vliv má nadmořská výška, ale i teplota, roční období a další věci. Abychom mohli tlaky srovnávat, používá se často tlak přepočtený na hladinu moře, protože tam, při 15 °C a dalších standardních podmínkách, je tento tlak 1013,26 hPa. S nadmořskou výškou pak klesá a to cca o 8 hPa na každých 100 metrů výšky, což celkem uspokojivě funguje do 500-1000 metrů výšky. Je-li tedy u moře normální tlak 1013 hPa, tak u mne doma, ve 260 m.n.m. by měl být normální tlak o cca 2,6×8, tedy o cca 21 hPa nižší, tedy zhruba 992 hPa. A protože senzor v hodinkách měří a zobrazuje aktuální tlak v daném místě a nikoliv tlak přepočtený na hladinu moře, je někdy dobré si hodnotu standardního tlaku v daném místě takto spočítat. Proč? No kvůli počasí. Říká se sice, že nezáleží na hodnotě tlaku, ale jeho vývoji, což je jistě pravda, ale obecně víme, že je-li tlak nízký, tj. u hladiny moře menší než 1013 (nebo u mne doma 992) hPa, je předpoklad horšího počasí. A pokud dále klesá, je to skoro jisté. A naopak, je-li tlak vyšší než 1013 (ve 260 metrech 992) hpa a navíc stoupá, mohlo by být hezky. Nechytejte mne za slovo, vím, je to mnohem složitější.

A proč je při vysokém tlaku hezky a nízkém ošklivo? Opět zjednodušeně –  v oblasti tlakové výše je vzduch „těžší“ než okolo a klesá tedy dolů. Naráží na zem a rozlévá se do okolí. Je jasno, slunečno, nemají se totiž z čeho dělat mraky. A naopak, v místě s nízkým tlakem stoupá vzduch nahoru a přisává si další ze stran včetně vlhkosti a nejrůznějších zrnek prachu a pylu, což jsou výborná kondenzační jádra. Když takový vzduch vystoupá dostatečné vysoko, kondenzuje a vytvoří oblačnost, někdy i takovou, že z ní vypadávají srážky. Tolik zjednodušeně k souvislosti nízký tlak = ošklivo, vysoký tlak = slunečno. Kdo o meteorologii něco ví, dá si do souvislosti víc věcí, třeba i směr větru, který je v tlakové výši/níži díky panu Coriolisovi celkem typický a s tím souvisí další věci. Kouknu-li na oblohu, vím kde jsem a co je v okolí, znám svou výšku a aktuální tlak, mohu celkem slušně odhadnout vývoj počasí v řádu hodin, někdy i dnů.

Triple Senzor v hodinkách, když už nemáme sofistikovanější zařízení, nám v tom tedy může hodně pomoci. Ale je třeba si uvědomit, že měří tlak v daném místě. Hodinky neví, jak jsme vysoko, to si spočítají z hodnoty tlaku (podle zmíněného 1013 hPa = hladina moře). Stoupám-li, hledá tlak a konkrétní výšku zase jednoduchý program dopočítá. Ale protože se tlak v daném místě může měnit, „ujíždí“ i hodnota výšky, i když se nehýbeme, a proto, chceme-li věrohodné informace, je třeba výškoměr kalibrovat v místě, kde z jiných zdrojů známe svou nadmořskou výšku. Upravím-li v hodinkách výšku, tlak se pochopitelně nemění, ale když začnu stoupat nebo klesat, opět se bude měnit tlak a s ním i zobrazovaná výška, tentokrát správně, takže budu moci např. s pomocí topomapy lépe určit svou polohu atd. atd.

Tolik teorie, míchal jsem tlak i výšku, což jsou v hodinkách 2 různé režimy, ale ve skutečnosti důležité spojené nádoby. Slibuju, že s teorií už nebudu otravovat! 🙂

Režim výškoměr: Výškoměr se zapíná tlačítkem ALTI na pozici 4 a na displeji, po probliknutí nápisu ALTI, se objeví vpravo aktuální výška v jednotkách, které si nastavíte (metry nebo feety, tedy stopy) a vlevo začíná nabíhat graf dosavadních změn výšky. Abych docílil přesnějších údajů, pro srovnání jsem použil GPS přijímač Garmin eTrex Legend Cx. Na něm jsem nastavil i zobrazení variometru, tedy vertikální rychlosti, abych mohl posoudit, jak rychle výškoměr v hodinkách reaguje – když budu např. klesat 0,2 m/s, měl bych o 1 metr klesnout za 5 sekund. Jezdím 15 km do práce a překonávám výškové rozdíly až 70 metrů, před odjezdem jsem zkalibroval výškoměr podle výškového bodu, který máme u domu. Hned přiznám, že jsem byl rozčarován, výškoměry se jakž takž shodovaly, ale pak ten v hodinkách jako by zamrzl, prostě nedělal nic. Vypnul a zapnul jsem výškoměr, výšky se zhruba srovnaly, chvíli oba přístroje bojovaly o mou přízeň ale po chvíli hodinky zase přestaly reagovat.
 No nic, večer jsem se zakoukal do návodu a zjistil následující – výškoměr se vždy zapíná stiskem tlačítka ALTI, pokud jsou hodinky v jakémkoliv jiném režimu, je výškoměr vypnut. S každým zapnutím výškoměru tedy začíná měřit výšku znovu v určitých intervalech a POZOR, lze nastavit 2 tyto intervaly – delší měří výšku 12 hodin po zapnutí výškoměru, první 3 minuty měří každou sekundu ale pak už jen každé 2 minuty. Druhý interval, měří první 3 minuty také každou sekundu a pak každých 5 sekund, čili mnohem častěji! V tomto intervalu měří výškoměr nikoliv 12, ale jen jednu hodinu. Zahloubal jsem se do nastavení a zjistil, že v hodinkách je nastaven delší interval, čímž se vše vysvětlilo – první 3 minuty ukazoval výškoměr v pohodě, ale pak už jen jednou za 2 minuty a to je při jízdě autem pochopitelně málo, bezva to bude třeba při celodenním pěším treku. Nastavil jsem tedy kratší interval a druhý den jsme vyrazili na výlet do Orlických hor, podotýkám, výškoměr jsem nekalibroval, poslední kalibrace proběhla den předtím. Přesto asi nedošlo k zásadní změně atmosférického tlaku, protože výškoměr ukazoval doma jen asi o metr více. Řídila přítelkyně, takže jsem mohl sledovat oba přístroje a hned to bylo veselejší. Na trase 40 km, s výškovým rozdílem až 700 metrů, spolu oba výškoměry korespondovaly, ne úplně přesně, ale rozdíl byl v průměru do 5 metrů. A hodinky najednou fungovaly mnohem rychleji, jen po uplynutí 3 minut měnily výšku (pokud se opravdu změnila) každých 5 sekund, na rozdíl od sekundového vyhodnocování výšky GPS přijímačem. Graf se vesele měnil a to mnohem rychleji než předtím, každý sloupec totiž znamená jedno měření a když se měří často, i vývoj grafu je rychlý.

Během cesty se měnilo počasí, přejeli jsme až na polskou stranu Orlických hor, kde bylo jinak než u nás, takže se určitě změnil i tlak, naštěstí ne dramaticky, protože u pevnosti Hanička, kde je výškový bod 845 metrů, hodinky ukazovaly 857 metrů a když odečtu 2 metry výšky, ve které jsem je držel, tak 855 metrů, tedy o 10 metrů víc než byla skutečnost. A to jsem výšku kalibroval den předtím, v úplně jiném počasí i teplotě. To mi přijde jako uspokojivá přesnost, hodinky jsem přesto na místě zkalibroval a po zbytek výletu si oba výškoměry rozuměly s tolerancí do 3 metrů a to bylo ještě způsobeno prudkým klesáním nebo stoupáním auta a rozdílem intervalů měření oběma přístroji – Garmin každou sekundu, Pro Treky každých 5 sekund. Kdykoliv jsem výškoměr vypnul a zapnul, první 3 minuty, kdy Pro Treky měřily také každou sekundu, byla shoda ještě lepší, i když ne úplně dokonalá, protože jsme projížděli místy, kde se nepatrně měnil atmosférický tlak.
A ještě jedna věc – čekal jsem, co bude dělat sekundová ručička, ta, jak jsem pochopil, má zobrazovat rozdíl mezi aktuální a referenční výškou (pokud ji tlačítkem na pozici 10 nepřepnu do běžného sekundového režimu). Pokud je na pozici 3, je rozdíl výšek nula, pokud se pohybuje proti směru hodinových ručiček, aktuální výška je vyšší a naopak. I zde lze nastavit 2 intervaly, buď 10 „sekund“ znamená 50 nebo 500 metrů a 20 sekundových pozic 500 nebo 1000 metrů. Bohužel, ani na výletě ručička nedělala nic a byla seklá někde na pozici 10. Takže doma opět návod a zjistil jsem, že jsem špatně pochopil termín „počáteční výška“. Není to ta, ve které jsem výškoměr kalibroval, ale jakákoliv jiná, ve které zrovna stojím a kterou nastavím jako referenční pro měření rozdílu výšek – a to udělám velmi snadno stiskem tlačítka na pozici 10 po dobu 2 sekund. Na displeji problikne DIFF RESET, pak RESET a je to. Vteřinovka se posune na pozici 3, ale jakmile začnu stoupat nebo klesat, poslušně reaguje. Parádní funkce!

Takže závěrem k výškoměru – někde jsem četl, že je jen orientační a i tak je třeba ho neustále kalibrovat. Ale není to tak strašné, pochopitelně, čím častěji kalibruji, tím jsou informace o aktuální výšce přesnější, ale i tak je přesnost dostatečná a použitelná pro spoustu věcí.
 Jaké tedy mohou být příklady využití výškoměru? Jde o outdoorové hodinky, takže horolezectví, treky, lyžování, využít se dá i v letectví a dalších činnostech. Buď ke statistickým údajům nebo pro zajímavou informaci, kolik a kam jsem při nejrůznějších činnostech nastoupal/naklesal, jak vysoký je kopec nebo barák, ale může být i užitečný. Třeba v divočině, kdy jdu po pěšině, na určitém místě zaznamenám referenční výšku, ve které najdu při návratu třeba odbočku (znáte to, jak je něco cestou tam vidět, ale při cestě zpět to zřetelné není). Nebo při plánování cesty na horu, kde ani pěšiny nejsou – na mapě si naplánuju, že polezu určitým směrem do určité výšky, odbočím, půjdu po vrstevnici na určité místo (třeba abych obešel neschůdnou část) a tam půjdu zase jiným směrem. I v tomto případě může informace o výšce, popř. směru (v Pro Trekách máme přece i kompas) pomoci. Jasně, můžeme mít kapesní GPS přijímač, ale dojde baterka, nemusí být signál, hodinky mohou být druhým užitečným pomocníkem. Nebo při létání – opět odhlédněme od toho, že jsme vybaveni dalšími přístroji – můžeme zaznamenat referenčíý výšku, třeba základnu mraků nebo výšku horského hřebene, který je před námi a potřebuji nastoupat dostatečnou rezervu k jeho přeplachtění. Nebo pro návrat na domovské letiště, pamatuji se, že jsem se kdysi vracel kvůli mlze a ta už byla i nad letištěm, tehdy jsem mlhou proklesával a úzkostlivě sledoval výškoměr i Vertech Piloty, naštěstí jsem měl pro tyto případy v GPS  souřadnice konců dráhy a znal překážky v okolí, nakonec jsem z mlhy vypadl na finále, 50 metrů nad zemí. Byly to nervy, ale ne panika, věděl jsem, že do ničeho nenarazím a když neuvidím zem ani ve 30 metrech, nastoupám nad ni (věděl jsem z předchozího letu, v jaké výšce končí) a poletím na jiné letiště. V takových případech není pomocníků nikdy dost.

Upozornění/doplnění k výškoměru: Jednou při cestě z práce jsem zase zkoušel výškoměr. Každých pár minut jsem ho zrestartoval, aby reagoval v sekundových intervalech. Ve vesnici, za kterou je kopec, jsem vynuloval referenční výšku abych mohl pozorovat, jak sekundová ručička ukazuje rozdíl aktuální a referenční výšky. Reagovala citlivě, resp. z jejího poskakování po sekundách bylo zřejmé, že s přesností 5 metrů. Dorazil jsem domů a opět nastavil aktuální výšku jako referenční na druhý den (stiskem tlačítka na pozici 10 po dobu dvou sekund, tedy snadno), vteřinovka se posunula na pozici 3, tedy na nulový rozdíl. Pak mne napadlo, že bych mohl zkalibrovat výškoměr, protože od včerejška se asi změnil tlak a zjistil jsem, že v 260 metrech ukazuje 315 metrů, tlak tedy klesl. Zkalibroval jsem a napadlo mne zkontrolovat referenční výšku. A ejhle – jakmile jsem změnil domácí výšku z 315 na 260 metrů, vteřinovka začala ukazovat rozdíl výšek 55 metrů, aniž bych se pohnul. Takže pozor, pokud chcete měřit rozdíl výšek pomocí referenční výšky, nekalibrujte mezitím výškoměr. 🙂

A ještě jedna věc. Pro snazší odečítání výškového (ale i tlakového) rozdílu, slouží na displeji stupnice viditelná na fotce. Nula je na pozici 3, ve směru hodinových ručiček jde do mínusu, očíslována 1-10 a končí nápisem UNDER. Proti směru hodinových ručiček jde do plusu, opět 1-10 a OVER. Číslice 4 tedy znamená výškový rozdíl 40 nebo 400 metrů (podle nastaveného rozsahu). V případě tlaku (vteřinovkou můžeme měřit i rozdíl atmosférického tlaku oproti referenční hodnotě) číslo 4 znamená 4 hPa apod. V praxi jsou ale číslice málo viditelné a tak jsem si v hlavě nastavil, že poskočení vteřinovky o sekundu znamená 5/50 metrů, 10 sekund je tedy 50/500 metrů a desítka je 100/1000 metrů, opět podle zvoleného rozsahu. S hodinkami je prostě nutné se trochu sžít, na druhou stranu to přispívá k utužení vztahu mezi majitelem a jeho Pro Treky… 🙂
Režim RECALL: Už jsem o něm psal na začátku, ve výčtu režimů spouštěných tlačítkem na pozici 8 a zmínil jsem, že slouží k ukládání různých informací do paměti. Ve skutečnosti se týká výhradně výškoměru a zaznamenává několik statistických údajů. Při obsluze není třeba používat korunku, pouze tlačítka. Informace lze ukládat manuálně, popř. se ukládají automaticky. U všech informací je dodatková informace o datu a čase pořízení. Manuálně se ukládá jediný údaj, aktuální výška, zato je v paměti kapacita na 30 záznamů, u každého, jak jsem psal, datum a hodina pořízení. Automaticky se ukládají tyto údaje:

– MAX – největší dosažená výška,
– MIN – nejmenší dosažená výška.
– ASC – celkové stoupání.
– DSC – celkové klesání.

Měření začíná kdykoliv zapneme režim výškoměr a kdykoliv hodinky zjistí, že jsme např. výš než poslední uložená maximální výška (s tolerancí 15 metrů), údaj MAX opraví. To samé u MIN, u stoupání/klesání hodinky po každém stoupání přičtou jeho hodnotu k dosavadní informaci ASC, stejně pro klesání. Mezi uloženými údaji se roluje tlačítky na pozicích 2 a 4, pokud má např. v paměti uloženy 3 údaje o aktuální výšce, tak se zobrazují v pořadí 1-2-3-MAX-MIN-ASC-DSC, druhým tlačítkem v opačném pořadí. Nulovat lze jednotlivé údaje nebo všechny naráz. Obsluha režimu RECALL je jednoduchá a pořízená data mohou být pro mnoho uživatelů užitečná.

Upozornění/doplnění: POZOR, přišel jsem na zajímavou souvislost údajů v režimu RECALL a kalibrací výškoměru. Kdykoliv totiž po změně tlaku zkalibrujete výškoměr na správnou aktuální hodnotu, tato změna se projeví ve zkreslení údajů MAX, MIN, ASC a DSC. Manuálně ukládané výšky to neovlivní, ty ale mohou být nepřesné neprovedením předchozí kalibrace. Takže pokud vám jde o relativně přesné údaje, doporučuji kalibrovat výškoměr krátce před započetím treku (pod stěnou, před startem letadla atd.) a další kalibraci provést až po jeho skončení.

Režim tlaku: Tohle je pro mne nejsložitější „komplikace“ Pro Treků a stále ji nemám 100% zažitou. Pro začátek zopakuji již zmíněné – Casio zvolilo zobrazování aktuálního atmosférického tlaku, tedy tlaku, který je v místě, kde stojím. To je pro mne trochu nevýhoda, protože mi více říká tlak přepočtený na hladinu moře. Nebudu tu opakovat teorii, tu najdete výše, jen zopakuji, že standardní mezinárodní atmosférický tlak u hladiny moře je cca 1013 hPa, cokoliv pod tím je nízký tlak, signalizující možné horší počasí a nad touto hranicí je vysoký tlak. Ano, důležitější je tlaková tendence, tj. co dělal tlak v posledních hodinách a jaký je předpoklad jeho dalšího vývoje, ale to nám řekne vývoj přepočteného tlaku také, navíc nezáleží na tom, jak jsme vysoko. S Pro Treky budu doma a tlak je nějaký, popojedu o kousek jinam, třeba výš, tlak klesne a o počasí vím houby. Tlak přepočtený na hladinu moře bude na druhém místě při stejném počasí stejný. Přitom je to jen jednoduchá softwarová operace, kterou spočítám i na populárním ruském sčotu, pro „počítač“ v hodinkách vůbec žádný problém. Jasně, má to háček, počítač musí vědět, jak jsem v kterém místě vysoko. Třeba populární mobilní aplikace Aladin zobrazuje přepočtený tlak, ale ona samozřejmě ví, jak je které místo vysoko. V případě Pro Treků si umím přepočet udělat také, z hlavy nahrubo, kalkulačkou přesně, ale opět musím vědět, jak jsem vysoko. V každém případě ale platí, že k odhadu počasí je nutné, aby byly hodinky na jednom místě a třeba ráno mohu na základě nočního vývoje tlaku odhadnout vývoj počasí. A když znám výšku, mohu tlak přepočtený na hladinu moře jednoduše spočítat.

Ale pojďme k hodinkám. Jak jsem psal, z režimu času se do režimu tlaku dostanu stiskem tlačítka na pozici 8, v příručce označeného jako B. Z jiného režimu je nejrychlejší vrátit se do režimu času a pak aktivovat režim měření tlaku. Ručička „mode“ ukazatele na pozici 10 se přesune na „BARO“ stejný nápis se objeví na displeji a vzápětí je vystřídán hodnotou aktuálního tlaku v pravé části displeje a grafem vývoje tlaku v levé části. Graf je tvořen malými čtverečky, svislá osa zobrazuje tlak, vodorovná osa je časová. Výška každého čtverečku je 1 hPa, šířka každého čtverečku odpovídá 2 hodinám. Přiznám, že nevím, kolik čtverečků se do grafu na šířku vejde, nejvíc jsem jich napočítal 11, což znamená, že graf zobrazoval vývoj posledních 22 hodin. Ale asi jich bude víc, zbylé byly jakoby pod nebo nad displejem. Až budou hodinky ležet delší dobu na místě a tlak se nebude příliš měnit, budu to vědět přesně. Na displeji, v pravém horním roku, jsou ještě uvedeny jednotky, předpokládám, že každý si nastaví hPa, i když lze tlak zobrazit i ve výšce – stopách – rtuťového sloupce (Hg). Jak jsem psal, po aktivaci režimu tlaku začne probíhat měření, po dobu prvních 3 minut každých 5 sekund, poté každé 2 minuty. Pokud stisknu tlačítko na pozici 4 (A), měření začne probíhat od začátku, tedy opět, po dobu 3 minut každých 5 sekund a poté každé 2 minuty.  Nutno zmínit, že i když hodinky nejsou v režimu tlaku, tlak změří a doplní graf každé 2 hodiny, proto je graf po aktivaci režimu tlaku kompletní a jak už jsem psal dříve, graf lze mít zobrazen na displeji i v režimu času. Poslední čtvereček grafu vpravo logicky znamená poslední změřenou hodnotu tlaku. Nemusíte se tedy divit, pokud koukáte na displej, změní se tlak a jeho číselná hodnota, ale graf se nezmění – jsme totiž právě mimo dvouhodinový interval jeho doplňování.

Pro někoho jsou možná 2 hodiny moc dlouhý interval a rád by věděl, jak se od posledního doplnění grafu tlak změnil do této chvíle. Stále stoupá, klesá nebo je setrvalý? I na to Pro Treky myslí a jestli si vzpomínáte, jak sekundová ručička v režimu výškoměru ukazuje rozdíl aktuální a tzv. referenční výšky, tak něco podobného ukazuje i v režimu tlaku. Přesně řečeno, zobrazuje rozdíl aktuálního tlaku a tlaku, který je změřen a zobrazen na poslední hodnotě grafu. Pokud je graf doplněn o další čtvereček a dále je setrvalý, sekundová ručička je stále na pozici 3. Pokud tlak stoupá, stoupá i vteřinovka a pohybuje se proti směru hodinových ručiček. Pokud tlak klesá, pohybuje se vteřinovka po směru hodinových ručiček. Každých 10 sekund znamená 5 hPa a protože displej, graf i ručička měří po 1 hPa, vteřinovka tedy poskočí při změně tlaku o 1 hPa o 2 sekundy příslušným směrem. Ty jednotky se naštěstí dobře pamatují – v režimu výškoměr znamená 10 sekund 50 nebo 500 metrů, v režimu tlaku 5 hPa. A stejně jako v režimu výškoměru, i v režimu tlaku můžeme tlačítkem na pozici 10 (D) přepínat funkci sekundové ručičky – buď ukazuje běžné sekundy a nebo zmíněný rozdíl aktuální hodnoty tlaku a poslední naměřené hodnoty grafu.
———————————————————————————-
Pozn. 1: Neodpustím si zopakovat poznámku o věci, kterou považuji za lehký nedostatek a to tlak zobrazovaný v aktuální hodnotě a ne přepočtený na hladinu moře. Nevím, jak to mají vyřešeny hodinky Suunto a Garmin, ale jednou jsem si to opět uvědomil při sledování televizní předpovědi počasí s A. Zárybnickou. Na promítané mapě i tabulce byly hodnoty přepočtené, což osobně považuji za lepší, i když ideální by byla možnost zobrazit oba tlaky. Casio k tomu přistoupilo nejspíš proto, že Pro Treky nemají GPS a neví, jak jsou vysoko. Pokud totiž nebude správně zkalibrován výškoměr a výška bude zkreslená, bude zkreslen i přepočtený tlak. Takže to vlastně až taková nevýhoda u pro Treků není, zobrazovaný aktuální tlak v daném místě bude vždy správný bez ohledu na nezkalibrovaný výškoměr a jen zopakuji, co jsem psal již dříve – standardní mezinárodní tlak u hladiny moře je 1013,26 hPa, pro zjednodušení si stačí zapamatovat 1013. Tlak v našich výškách klesá tempem cca 8 hPa / 100 metrů výšky a není tedy problém si přepočtený tlak, který nám řekne, jestli jsme v místě tzv. vysokého nebo nízkého tlaku, spočítat, pokud známe svou výšku.

Pozn. 2: Pro puntičkáře – je možné, že v televizi, na mapě za sličnou “rosničkou” uvidíte hodnotu 1014 hPa a u toho písmeno N. Jak to, když cokoliv nad 1013 hPa je tlak vysoký a pod 1013 hPa tlak nízký? Je to proto, že písmeno N neznamená v tuto chvíli nízký tlak, ale tzv. tlakovou níži. Jaký je mezi tím rozdíl? Tlaková níže je totiž definována jako uzavřená, izobarami ohraničená oblast, ve které je tlak nižší než v okolí. A opačně pro tlakovou výši. Představte si to jako kopec a údolí a místo izobar vrstevnice. Tlaková níže je údolí, výše naopak vrcholek. Takže ano, i pokud je v takové uzavřené oblasti přepočtený tlak 1014 hPa, může jít o tlakovou níži (proto „N“), pokud je v okolí této níže tlak např. 1017 hPa.
———————————————————————————-
Tlak – pokračování: Rád bych popsal poslední tlakovou funkci, která je v příručce nazvána jako Ukazatel aktuální odchylky tlaku. Přiznám, že mi dost dlouho trvalo, než jsem její smysl pochopil, navíc se těžko testuje v domácích podmínkách a pro nedostatek času jsem nakonec sáhl k ježdění autem do kopce a z kopce. Abychom pochopili smysl této funkce, zopakuji první dvě tlakové funkce.

Režim tlaku v hodinkách Casio Pro Trek PRW-6100 slouží primárně k odhadu počasí. Uživateli nabízí 3 způsoby, které upřesňují vývoj tlaku v různých časových intervalech. Jsou to:

1. Graf – byl popsán, lze ho zobrazit v režimu tlaku i režimu času, bez ohledu na to, v jakém jsou hodinky režimu, každé 2 hodiny změří atmosférický tlak a zobrazí tuto hodnotu ve formě dalšího bodu grafu. Máme tak k dispozici vývoj tlaku třeba za posledních 20 hodin.

2. Ukazatel odchylky tlaku – rovněž byl popsán. Z výše uvedeného grafu nepoznáme, jak se změnil tlak odteď až 2 hodiny nazpět, protože nevíme, kdy naposledy byl graf doplněn o další bod. Problém řeší právě tento ukazatel, resp. sekundová ručička, která ukazuje rozdíl mezi aktuálním tlakem (zobrazeným na displeji) a tlakem odpovídajícím poslednímu bodu grafu. Tento rozdíl je měřen – a sekundovou ručičkou aktualizován – každé 2 minuty. Kdykoliv tedy vidíme, co dělá tlak odteď až 2 hodiny nazpět, tedy zda je nyní vyšší nebo nižší než poslední bod grafu a o kolik. Ale má to opět mouchu – protože nevíme, kdy byl poslední bod grafu doplněn, zda před pěti minutami nebo hodinou a půl, netušíme, jak strmý je vývoj tlaku v poslední době. Protože jestli stoupne o 5 hPa za 5 minut, je vývoj strmější, než když stoupne o stejnou hodnotu za hodinu a půl. A tenhle problém řeší třetí funkce…

3. Ukazatel aktuální odchylky tlaku – tuto funkci můžeme spustit v režimu tlaku (BARO) stiskem a podržením tlačítka na pozici 10. Po stisku se na displeji objeví nápis „Info ON“, přičemž „ON“ bliká. Po necelé sekundě blikat přestane a na displeji se objeví číslo odpovídající aktuálnímu tlaku. Můžeme tlačítko uvolnit a všimnout si, že v horní části displeje přibyl malinkatý nápis „BARO“ – ukazatel aktuální odchylky tlaku je zapnut. Jak funguje? Hodinky při této funkci, opět nezávisle na zvoleném režimu (můžeme tedy režim tlaku opustit a koukat na čas, stopky, kompas…), měří tlak každé 2 minuty a tato poslední měření, slovy příručky, analyzují. Pokud  je vývoj tlaku podobný jako dosud, nic se neděje, dále vidíte graf (viz. bod 1) a sekundovou ručičku odvádějící svou práci dle bodu 2. ALE – pokud je vývoj tlaku nečekaně strmý, ať nahoru či dolů, hodinky začnou pípat a na displeji se zobrazí jeden z tzv. indikátorů náhlé změny tlaku – šipka nahoru (náhlý vzestup tlaku), šipka dolů (náhlý pokles), šipka začínající vzhůru ale ohýbající se dolů (přechod z ustálené hodnoty v pokles) a šipka začínající směrem dolů a ohýbající se vzhůru (přechod z ustálené hodnoty v růst). Symboly jsou jednoduché a logické. Tato funkce nám tedy sděluje, že se s tlakem v poslední chvíli začalo dít něco nečekaného.

Tři výše popsané funkce nám tedy umožní zorientovat se beze zbytku ve vývoji tlaku a odhadnout následující vývoj počasí. Podotýkám, že aby měly informace správnou vypovídací hodnotu, musí se hodinky nacházet ve stejné nadmořské výšce a nejlépe na jednom místě. Tedy třeba přes noc na stolku, ráno pak můžeme odhadnout počasí a přizpůsobit tomu denní program. Pro úplnost dodám, že není tak úplně nutné, aby byly hodinky na jednom místě, to je ale vyšší level a budete k tomu potřebovat kalkulačku, tužku a papír. I během výstupu na horu si totiž můžete zaznamenávat výšku a tlak, na základě nudné teorie (viz výše) zjistit, zda se tlak mění způsobem odpovídajícím změnám výšky nebo jinak a odhad počasí můžeme s trochou tolerance a znalosti meteorologie provést také.

Dodatek k předpovědi počasí – I po dalších týdnech a měsících nosím Pro Treky PRW 6100 stále nejvíc, cca jednou týdně si vezmu jiné. Je pěkné mít na ruce klasickou mechaniku, ale co je to platné, Pro Treky jsou prostě nejpraktičtější, mají nejčitelnější den a datum, jsou stále přesné, pootočením ruky rozsvítím ciferník atd. Ale o tom nechci psát. V posledních týdnech jsem si zakázal meteorologické pořady i mobilní aplikace a počasí se snažím uhodnout na základě svých leteckých zkušeností a Pro Treků. A mohu říct, ono to OPRAVDU FUNGUJE! Hodinky nám sice neřeknou, jak bude foukat, nebo jaká bude teplota, v případě lepšího počasí neřeknou, kolik bude oblačnosti a v případě špatného, jak moc bude pršet, tady přicházejí na řadu zkušenosti. Ale výraznější změnu hodinky odhadnou, troufnu si říci, na 100%. Je třeba se ale držet zásady, že budeme ignorovat menší výkyvy atmosférického tlaku, které na počasí beztak nemají zásadní vliv a budeme si všímat pouze dlouhodobě pravidelně klesajícího grafu, nejpřesnější je opravdu graf, který začíná zcela dole/nahoře, každý další bod je o pozici výš/níž a takto vyplňuje celý prostor určený pro barometrickou křivku. Pak je předpověď opravdu přesná a s velkou pravděpodobností lze tvrdit, že v nejbližších hodinách, max. druhý den, se počasí změní k lepšímu nebo horšímu.

Uf, tím jsme tedy vyčerpali všechny režimy a funkce, které Casio Pro Trek PRW-6100 nabízejí a příště přikročíme k závěrečné části recenze. Á pozor, úplně jsme zapomněli na teploměr. Tak stručně. Abyste znali přesnou teplotu v místnosti nebo venku, nesmíte je mít na ruce. Hodinkám trvá zhruba půl hodiny po sejmutí z ruky, než se teplota ustálí, pak ukazuje dost přesně aspoň ve srovnání s mou domácí meteostanicí.

Autor: Ivan Lelák

1. díl – Seznámení s hodinkami Casio Pro Trek PRW-6100

2. díl – Ergonomie, ovládání a seřízení

3. díl – Funkce a režimy

4. díl – Režimy výškoměr a barometr pod drobnohledem

5. díl – Zhodnocení