Den 31. červenec 1971 – dva příběhy.
Jsem celkem obyčejný člověk, ale občas mne chytají roupy a vydržím dlouhé hodiny brouzdat po internetu a hledat informace, obzvlášť když mám dobrou myšlenku. Tentokrát mne to zaujalo o to víc, že jsem hledal informace, co se ve světě stalo v ten den, kdy jsem se narodil. Prolézal jsem různé informace na internetu a natrefil jsem na jeden příběh, který mne zaujal. Pamatuji si akorát, že to byly nějaké italské noviny z roku 1971, ale fakt už nevím, kde to bylo, co to bylo, až přišel ten správny čas a hledal jsem je znova, už jsem je nenašel 🙁
Ale příběh byl moc hezký. Pokusím se ho teda alespoň volně převyprávět:
Příběh první
Ital, žijící ve Švýcarsku, v městečku Chiasso, měl od kluka svůj sen. Chtěl jednou vyrábět své vlastní hodinky. Roky utíkaly, on se z kluka změnil v dospělého muže, postupně dozrál a jednoho dne se rozhodl, že si svůj sen zrealizuje. Psal se rok 1971 a rozhodnutí dospělo tak daleko, že požádal o registraci vlastní firmy, která měla jako hlavní činnost právě výrobu časoměřičů. Proces registrace se mu zdál zdlouhavý a on se probíral desítkami kreseb, které od malého kluka vytvořil. Jedna z nich ho zaujala. Možná tím, jaká hezká modrá barva byla použita na ciferníku. Rozhodl se, že své první hodinky postaví právě na této dětské kresbě. Co se týká strojku, v tom už měl jasno celkem dlouho – použije strojky značky Ronda. Právě tento strojek byl totiž v jeho prvních hodinkách, které dostal jako kluk. Po krátkém rozhodování si vybral typ RONDA 1217-21 s ručním nátahem, který měl na hodinkách tak moc rád. Pouzdro a korunku mu slíbil vyrobit bratranec, který se věnoval strojní výrobě. Najednou měl před sebou výrobní dokumentaci a rozhodl se, že si nechá pár kusů vyrobit, ať může zabít čas, než proběhne registrace firmy, která ještě pořád nebyla u konce. Bratranec vyrobil pouzdra a korunky a přišel i balíček se strojky a dalšími drobnostmi. Pořád ale chyběl ciferník. Díly ležely u hodináře, který měl být prvním zaměstnancem firmy a nebylo možné z nich zkompletovat hodinky.
Jednou, když odjel do Ženevy, aby domluvil nějaké obchody, potkal večer v baru krásnou dámu. Celý večer nemohl jinak a nevyprávěl ji o ničem jiném, jen o svých hodinkách a starostech, které má s jejich výrobou. O trápení s ciferníkem, který zatím nikdo nedokázal navrhnout tak, aby byl spokojený. Vytáhl svou dětskou kresbu a ronil nad ní slzy. Kdo by čekal, že dáma byla jeho chováním odrazena a už nikdy se neuvidí, byl by na omylu. Druhý den mu na hotelu zazvonil telefon a dáma se ho zeptala, zda nechce jít na oběd. I když se styděl za to, jak se choval předchozí večer, souhlasil. Jaké bylo jeho překvapení, když vytáhla několik nákresů ciferníku a rozložila je před ním na stůl. Nebudu to prodlužovat – jeden z ciferníků byl zadán do výroby a dáma se za pár let stala jeho manželkou.
Psal se konec července 1971 a slíbené ciferníky dorazily do Chiassa. Byl zrovna pátek a hodinář, který měl hodinky dokončit a poskládat, nebyl zrovna v městečku. Majitel mu je nechal u jeho manželky s prosbou, aby hodinky dokončil co nejdříve to půjde. Hodinář se vrátil pozdě v noci a i když byl unavený, pustil se okamžitě do práce. Ráno majitele vzbudil telefon a hodinář mu oznamoval, že má hotových prvních pět funkčních prototypů a jestli si je chce vyzvednout. Psala se sobota, 31. července roku 1971. Sny se mají plnit a nesnesou odklad. A tak majitel vyrazil pro hodinky. Dlouho si je prohlížel a kochal se. Na dýnku byly vyraženy čísla podle toho jak si to sám vymyslel. Od 10001 až po 10005. Měly symbolizovat první typ hodinek a výrobní čísla od 1 do 5. Prototypy putovaly do trezoru a čekaly, až přijde licence, která měla prý v nejbližší době dorazit. Nakonec dorazila až 26.8.1971. Dlouho očekávaná výroba se mohla konečně rozběhnout.
Bohužel, bylo to v tom nejhorším možném čase. Začínala velká Quartz krize, kterou firma „Pebema di Marinella Peverelli“ neměla přežít. Ale to už by byl jiný příběh…
Příběh druhý
Znáte to, máte roupy, blíží se narozeniny a vás napadne, že by bylo hezké mít hodinky, které byly vyrobené v tom samém roku, kdy jste se narodil vy. A tak jako obvykle – brouzdám, hledám a najednou na mne vykouklo něco hezky modrého. Říkám si, co to sakra je, nic takového jsem ještě neviděl. A hodinky samotné jsou taky hezké… Jen ten název – je absolutně neznámý, nikdy jsem o něm neslyšel – YAROM. Ale na druhou stranu – jsou ze správného období, já se jmenuji Jaro a je to tak nějak symbolické. Tak proč ne. Jsou tři dny před narozeninami a já se rozhodl a koupil je. Na to, že byly v NOS stavu a na cifru svítilo „swiss made“, nebyla cena vůbec špatná. Pořád mi ale vrtalo v hlavě, kde jsem ten název už slyšel. Prohledal jsem internet a tam ani slovo. Až na jednom serveru odkazy na registrace švýcarských hodinářských firem a tam stálo bílé na černém – Yarom (unterstrichen, mit Ovalen/Kreisen/Atom) – Pebema di Marinella Peverelli – Chiasso, Schweiz; registriert am 26.8.1971.
Znáte to? Nad hlavou se vám najednou zjeví obrovská žárovka a vám se rozsvítí. A mne se rozsvítilo tak jasně, že to musela být kometa se sluncem dohromady – o tom jsem přece před pár měsící četl!!!
A zde se spojují oba příběhy do jednoho. Uběhlo přesně 43 let od chvíle, kdy majitel zamyká své prototypy do trezoru.
Píše se rok 2014, je 31. července. Já mám dnes narozeniny a na cestě z Itálie jsou mé vysněné hodinky s výrobním číslem 10004, které se zrodily 31. července 1971 ve švýcarském městečku Chiasso – cca 1000 km od slovenského města Žilina, kde jsem se v ten samý den narodil já.
A tak Happy birthday JARO a YAROM!!!!
Autor: Jaroslav Ondráš
31. Čvc 2014 | Článek přečten: 3 446 x
Vaše hodinky