Recenze hodinek Suunto Spartan Sport Wrist HR All Black: funkce, ovládání a režim Cvičení

11. Pro 2017 | Článek přečten: 2 099 x

Chytré hodinky, Recenze, Seriál, Suunto

V prvním dílu recenze hodinek Suunto Spartan Sport Wrist HR All Black se s námi pan Lelák podělil o první dojmy. Pojďme se podívat, jaké funkce hodinky nabízejí.

Po pár dnech mi začíná připadat, že hodinky nejsou tak složité, jak se na první pohled zdálo. Hlavně se nebojte toho, že jde o „chytré“ hodinky – ony zase tak moc chytré nejsou a protože snad každý používá mobilní telefon či počítač, hodinky se po nějaké době začínají jevit jako jednoduché.

Začněme hlavními funkcemi a z nich tou, která je hodinkám vlastní – časem. Výchozí obrazovky hlavních funkcí jsou seřazeny nad sebou a ciferník, který je hlavní obrazovkou celých hodinek, je mezi nimi. Posouváním prstem nahoru či dolů, popř. horním a dolním tlačítkem, se k nim z ciferníku dostaneme. Nahoru je „Cvičení“ (zde vidíme i stav baterie), „Navigace“, „Záznamník“, „Stopky“ a „Nastavení“. Směrem dolů „Aktivita“ (kroky, kalorie, srdeční tep), „Trénink“ a „Regenerace“. Že je ciferník středobodem hodinek napovídá i to, že když zmíněné obrazovky nad ciferníkem odstrčíme doprava, přidržíme prostřední tlačítko nebo 2x klepneme na displej, hodinky se vrátí do režimu času. U obrazovek pod ciferníkem je to trochu jiné, Aktivita i Trénink mají i další obrazovky po stranách a posouváním displeje se k nim dostaneme. Středové tlačítko u Aktivity slouží k rychlému nastavení cílů a denní tepové frekvence, u výchozí obrazovky Trénink středové tlačítko neslouží ničemu a stejně tak u Regenerace. I zde ale platí, že dvojím poklepem na displej se vrátíme k ciferníku.

Ciferník, čas

V nastavení je možno si vybrat z několika jednoduchých ciferníků a barevných kombinací. Já zvolil jeden s ručičkami, ale často si užívám, že lze během pár sekund nastavit úplně jiné hodinky, nejrychlejší je to přidržením prostředního tlačítka. U času lze nastavit i budík, jednorázový, denní nebo jen pracovní dny. Dále duální časové pásmo, formát času a data. Čas nastavujete jen při prvním zapnutí a korekce probíhají přes GPS. Chybí vám něco? Mně ne.

Aktivita

Když „odstrčíme“ ciferník vzhůru, nebo stiskneme spodní tlačítko, objeví se stránka „Aktivita“. Zde najdeme počet kroků, které jsme ten den udělali a na obvodu kružnici zobrazující, kolik zbývá k dosažení denního cíle, který je implicitně 10 tisíc, lze ho ale nastavit jinak. Krokoměr funguje na principu akcelerometru a nebude tedy nikdy zcela přesný. Pokud vás zaujme, bude dobré vyzkoušet jeho reakce při různých činnostech. Např. jízda autem, i po hrbolech, kroky nepřičítá. Při pomalé chůzi, kdy rukou nepohybuji, je to napůl a podobně když stojím, ale máchám kolem sebe rukama. Některé činnosti prostě kroky přidávají, při některé chůzi naopak nepřibývají. Myslím ale, že konstruktéři to vědí a výsledek je blízký skutečnosti. O půlnoci se začíná od nuly, ale nebojte, týdenní statistiku najdete na vedlejší stránce a kromě toho vám hodinky každou neděli nabídnou týdenní souhrn.

Poklepem na displej se obrazovka změní z počtu kroků na spotřebu energie v kcal. Větší číslo zobrazuje „aktivní“ energii, kterou jste od půlnoci spotřebovali fyzickou aktivitou, menší celkovou energii, kterou jste během dne vydali. Ta je součtem zmíněné „aktivní“ energie a tzv. bazálního metabolického výdeje (BMR), což je energie, kterou tělo spotřebuje na udržení tělesné teploty, tlukotu srdce, dýchání, chod mozku atd. Ta se liší i podle věku, hmotnosti či pohlaví a proto jsme na začátku tyto údaje zadávali. I zde lze nastavit denní cíl, ale pozor, nastavujeme pouze „aktivní“ energii. Na internetu jsou kalkulačky celkové denní spotřeby energie, u mužů je to cca 2500, u žen zhruba 2000 kcal. Toto číslo můžete díky hodinkám porovnávat se skutečným výdejem a posoudit, zda si dáte řízek, nebo půjdete běhat. 🙂
 Vlevo od stránky s denními údaji o krocích / energii je týdenní statistika a vpravo je obrazovka s tepovou frekvencí (TF) ve formě grafu za posledních 10 minut, v jejíž horní části je aktuální TF a odhad průměrné hodinové spotřeby energie. Když na obrazovku kliknete, zobrazí se graf tepové frekvence za 12 hodin, průměrná hodinová spotřeba energie a minimální hodnota tepové frekvence za tuto dobu. Ovšem pozor – aby se 12 h graf ukázal, musíte mít v „Nastavení“, položka „Aktivita“, zapnuto „Denní TF“. Tahle funkce je zajímavá, jedinou připomínku mám k vodorovné ose grafu – 12 hodin je na displeji 2 až 2,5 cm a přivítal bych stupnici, aspoň na čtvrtiny, abych věděl, v kolik hodin jsem měl jakou tepovou frekvenci a co mohlo být její příčinou. Jednou jsem jel do práce a pak s přítelkyní na nákup. Večer jsem graf studoval a nebylo snadné určit, kdy došlo k jaké změně TF. Když jsem graf ukázal Dáše s tím, že shopping je pro chlapy fakt stresující, nesetkal jsem se s pochopením, navíc jsem se mohl bez stupnice klidně o hodinu splést… 🙂 „Denní TF“ můžete mít zapnuté stále a neděste se, že po sundání hodinek blikají snímače, ony přestanou. Tepová frekvence je totiž snímána čtyřmi senzory na spodní straně hodinek, jejichž výrobcem je renomovaná firma Valencell, lídr na trhu v oblasti biometrického měření. V příručce jsou sice uvedeny podmínky, za nichž je měření nejpřesnější, ale výrobce předpokládá i měření během aktivity. V každém případě si dejte hodinky na zápěstí malinko výš a utáhněte řemen tak, aby se pod ně nedostalo světlo. Osobně se mi osvědčilo o dírku větší utažení, než na jaké jsem zvyklý z jiných hodinek.
 Pro srovnání jsem si půjčil hodinky Garmin VivoSmart Optic, se dvěma senzory na spodní straně a dal si na každou ruku jedny hodinky. Rozdíly byly do tří tepů za minutu, což je skvělé, protože dva renomovaní výrobci docházejí k téměř shodným výsledkům. Občas dochází k podivným poklesům TF, které zjistíte až v souhrnu údajů z aktivity, v hodinkách nebo v PC, kde najdete třeba rozsah 48-163 tepů za minutu, je to ale krátkodobé.

Trénink

Základní obrazovka „Trénink“ obsahuje čas všech tréninků a sloupcový graf s časovým podílem jednotlivých disciplín. Po kliknutí ukazuje to samé, ale parametrem je vzdálenost. Dole na obrazovce jsou 3 puntíky signalizující, že vlevo i vpravo jsou další stránky. Vlevo je několik stránek se základní statistikou jednotlivých prošlých disciplín (čas, vzdálenost a spotřebované kcal.), stránka vpravo odkazuje na budoucí trénink, který je možné naplánovat v Movescount a synchronizovat s hodinkami. Plánovat lze i intervalové tréninky, ale to jsem nezkoušel.

Regenerace

Zde jde jen o jedinou obrazovku s odhadem, jak dlouhou dobu potřebuje vaše tělo k regeneraci po předchozím tréninku.

Cvičení

Funkce pro každého, koho zajímá sport a outdoorové aktivity a pro mnohé důvod koupě hodinek. Hodinky nabízejí 80 disciplín a vytvářet lze další, podle vlastních požadavků.
 „Cvičení“ jsem poprvé zkusil na koloběžce, pro srovnání mám i cyklocomputer a přenosnou GPS. Do funkce se z ciferníku dostaneme stiskem horního tlačítka, je tam nápis „Cvičení“ a stav baterie. Odstrčením obrazovky vlevo, popř. prostředním tlačítkem, se dostaneme na jednotlivé disciplíny, ve kterých listujeme horním a dolním tlačítkem, popř. tažením na displeji. Poprvé jsem použil „Jízda na běžkách“, asi že v seznamu sportů nejsou koloběžky a znělo to podobně. 🙂 Pro potvrzení stačí stisknout prostřední tlačítko či kliknout na displej, což u hodinek platí pro všechna potvrzení. Dostaneme se na startovací obrazovku, kde je v horní části srdce, symbol tepové frekvence a šipka, symbol GPS. Pokud jsou symboly zelené, jsou připraveny k práci. Dole je volba „Možnosti“, což je jednoduché nastavení, např. „Cíle“, tedy čas, který chceme aktivitě věnovat, přesnost GPS (zvolil jsem „Nejlepší“ + systém Glonass), zvolit lze i světlé nebo tmavé pozadí apod. Pak už stačí potvrdit „Start“.
 Chceme-li činnost přerušit, stiskneme horní tlačítko, objeví se dosavadní čas disciplíny, nahoře volba „Obnovit“, tedy pokračovat v disciplíně a dole „Ukončit“. Pokud ji zvolíme, hodinky se zeptají na náš pocit ve formě smajlíka a záznam se uloží. Když v průběhu cvičení stiskneme prostřední tlačítko, rolujeme v několika tréninkových stránkách a to samé lze provádět posouváním na displeji. Na nich vidíme informace o jednotlivých kolech, graf tepové frekvence, samozřejmě údaje o vzdálenosti, rychlosti a mnoho dalších hodnot. Spodním tlačítkem zaznamenáte mezičasy a když v průběhu aktivity kliknete na obrazovku, zobrazí se čas a stav baterie. Ovládání je snadné a přiznám, že tak jednoduché jsem to nečekal. Záznamy lze prohlížet v „Záznamníku“, včetně mezičasů, u kterých najdeme mj. i tepovou frekvenci. A přesnost? Mám radost, protože údaje cyklocomputeru, GPS a hodinek se téměř shodovaly.
 Jindy jedeme kopcovitý okruh a pro srovnání máme i telefon s aplikací Endomondo. Pro úsporu energie vypínám Glonass a přesnost GPS nastavuji na „Dobrá“. Poprvé jsem také zapnul „Automatické přerušení“, při kterém se přestává měřit na zastávkách a přepnul disciplínu na horské kolo. Už déle jsem totiž přemýšlel nad rozdílem mezi disciplínami z hlediska výpočtu spotřebovaných kalorií. A napadlo mne, že není žádný, vždyť podstatný je pouze tep a čas. Proč jich tam je tedy 80? Tak určitě kvůli statistice. Tréninky se ukládají pod disciplínou, kterou zvolíte. Disciplíny lze filtrovat, prohlížet a hodnotit samostatně a koho zajímá, kolik toho naplaval, naběhal či najezdil, pro toho je dělení užitečné. Kromě toho jsou u různých disciplín někdy udávány i jiné údaje, třeba u jízdy na běžkách je v závěrečné statistice „Kadence“, která jinde chybí, trochu jiná je obrazovka, udávající hodnoty v průběhu cvičení, u plavání lze nastavit délku bazénu atd. Tady jsem narazil na úžasnou věc – v hodinkách můžete nastavit pro tréninkové obrazovky jen světlé či tmavé pozadí, ale v Movescount můžete hodinky kompletně přenastavit! Pro každou disciplínu si můžete vytvořit obrazovky podle svých představ – počet a druh údajů, velikost, rozložení datových polí. Můžete upravit nejen zobrazení, ale i zóny vašich tepových frekvencí atd. a podle toho budou hodinky trénink vyhodnocovat. Je to fakt skvělé a překonalo to mé představy o možnostech, které hodinky nabízejí. V Movescount jsem navíc našel mnoho aplikací (Pozn. redakce: aplikace slouží např. pro modely Ambit.) a od majitelů se dozvěděl, že v tomhle je Suunto unikátní. Co se tedy týká sportovní disciplíny, pokud ta vaše v seznamu není, zvolte podobnou a údaje si nastavte podle sebe, popř. si vytvořte zcela novou, vám na míru!

Vraťme se k jízdě. Po návratu jsem srovnal údaje z cyklocomputeru, GPS, Endomonda a Suunta, rozdíly byly do 2%. Průměrná rychlost byla u hodinek menší o 1,2 km/h než na cyklocomputeru, za to mohlo nastavení, kdy se na zastávkách přestává měřit, čas běží dál a průměrná rychlost klesá. Rozdíly mezi zařízeními se najdou i v jejich rozdílné „filosofii“. Například Suunto při zastavení, je-li zapnuto „Automatické přerušení“, přestává měřit pod 2 km/h a začíná nad 3 km/h. Cyklocomputer přestává měřit po zastavení a začíná po 4 sekundách pohybu, zatímco GPS Garmin měří stále. Takže zcela shodné výsledky dostat nemůžeme. 🙂

Hodinky jsem zkoušel i v autě. To sice není v seznamu aktivit, ale motorsport ano. Nastavil jsem nejlepší přesnost GPS a vyrazil. Signál naběhl rychle a po celou dobu byl perfektní. Jindy jsem nastavil menší přesnost, vypnul Glonass, záznam byl stále přesný a šetříme baterii. Zde jsem asi narazil na softwarovou chybu. Systém Glonass nelze zapnout či vypnout, je-li přesnost GPS „Dobrá“, musí být nastavena na „Nejlepší“, pak lze Glonass ovládat a následně je možno změnit přesnost na „Dobrá“. Nejdelší trasa autem, s referenční GPS, byla dlouhá 180 km a údaje obou zařízení byly téměř totožné, což je pro hodinky výborná vizitka.

Suunta jsem testoval i na kole, tam v zásadě není rozdíl oproti koloběžce, jen cyklocomputer, který mám na kole, počítá i kalorie, proti hodinkám ovšem tragicky nepřesně! Ale co můžeme čekat od zařízení, které má k dispozici jen rychlost… 🙂

Doma jsem vždy připojil hodinky k PC a začala synchronizace, po které se spustilo internetové prostředí Movescount obsahující mé aktivity, fotografie, ale i komunitu vlastníků hodinek Suunto. Můžeme je najít na mapě, sledovat, používat jejich trasy, komunikovat atd. Movescount toho nabízí mnohem víc, ale nejdůležitější jsou naše vlastní aktivity, tedy „Moves“, které pro mne byly překvapením – nahoře kalendář s ikonami disciplín, které jsme absolvovali, po kliknutí se rozbalí seznam údajů, od doby cvičení, vzdálenosti, průměrné rychlosti, nejvyššího a nejnižšího bodu trasy, až po fyziologické parametry – tepovou frekvenci, spotřebu kalorií, max. tréninkový efekt PTE, EPOC, v některých se zatím ani nevyznám. Pod nimi je mapa se záznamem trasy a jedeme-li po ní myší, v každém bodu se zobrazí vzdálenost, čas a tepová frekvence. Následují grafy, hned v prvním se dá zobrazit více vzájemně proložených křivek. Je až neuvěřitelné, co Movescount nabízí a navíc je i ve zjednodušené mobilní verzi. Kromě práce s prošlými aktivitami můžeme tréninky v Movescount i plánovat či přenastavit hodinky v mnohem větším rozsahu, než je to možné v nich samotných.

Monitoring spánku – i tak lze využít „Cvičení“. Šla by sice zapnout funkce „Denní TF“ a současně „Nerušit“, aby hodinky neusnuly s vámi, ale to bychom si mohli prohlížet jen orientační graf TF v hodinkách. Naštěstí je v seznamu disciplín i „Nespecifikovaný sport“, který má v poznámce „Tělocvična“ a nepoužívá tedy GPS. Večer jsem nastavil automatické vypnutí displeje po 10 sekundách, spustil cvičení a šel spát. Ráno jsem záznam uložil, stáhnul do PC a opravdu, k dispozici je přesný graf srdečního tepu během spánku, spotřebované energie a další údaje. Tady musím podotknout, že jsem mezi funkcemi v Movescount nenašel žádnou speciální, která by uměla spánek vyhodnotit z hlediska jeho fází. Možná je ale mezi dostupnými aplikacemi nebo bude součástí aktualizace. Ale také si můžeme o problematice něco přečíst a vyhodnocení provést sami. Mimochodem, hodinky lze použít, i pokud jste příznivci relaxačních technik či meditací. Kdysi jsem se tím zabýval a byl překvapen, že nyní, po několika nocích s hodinkami na ruce, kdy byla průměrná TF cca stejná, jsem další večer před usnutím relaxoval a tepová frekvence byla tu noc o dost nižší.
 Ještě chci zmínit Autolapy. Z významu („Lap“ je anglicky etapa, kolo či okruh) je jasné, že hodinky dělí trasu na úseky a v „Záznamníku“ můžete, kromě informací o tréninku jako celku, najít i údaje o těchto úsecích. Dělení probíhá podle kritérií, která najdete v nastavení disciplíny pod názvem „Intervaly“. Lze je nechat vypnuté nebo nastavit, zda chcete trasu dělit podle času či vzdálenosti a po jakých úsecích, což lze provést pro každou disciplínu zvlášť. Na mapovém záznamu jsou úseky odlišeny a pro každý máte uvedenu průměrnou rychlost, čas apod. Hodinky vás na další úsek upozorní během aktivity třeba vibrací, takže víte, zda jste oproti minulému kolu pomalejší či rychlejší a dělení může být zajímavé i při sledování výkonu v průběhu vytrvalostní disciplíny. Máme třeba krátký okruh a dosud jsme se o vývoji kondice dozvěděli jen z celkového času či průměrné rychlosti na cyklocomputeru. Okruh vede 1,5 km do kopce, pak 2,5 km po rovině a 2 km mírnějšího klesání. Pokud zadám dělení po 2 km, budu moci sledovat, jak se zlepšujeme nejen celkově, ale i do kopce, po rovině a v klesání. Autolapy lze navíc kombinovat s mezičasy, o kterých píšu jinde.

Pozn.: Občas je prý „Cvičení“ vytýkána prodleva mezi stisknutím tlačítka „Start“ a zahájením měření. Je to myslím trochu jinak – na stejné stránce jsou symboly srdečního tepu a GPS, a když stisknete „Start“ ještě při jejich načítání a hledání satelitů, může být po startu prodleva. Pokud startujeme, když je vše připraveno a zmíněné symboly jsou zelené, prodleva se nekoná.

Pozn.: Párkrát jsem našel rozdílné údaje v záznamu cvičení v hodinkách a v počítači, třeba tepová frekvence se lišila o jeden tep. Přičítám to výpočtům, hodinky údaje počítají při ukládání aktivity a Movescount to nejspíš provádí po stažení do PC. Podklady jsou sice stejné, ale může jít o zaokrouhlení, rozdíl je totiž nepatrný.

Pozn.: Znovu upozorním na správnou polohu hodinek a utažení řemenu při sportu, což je důležité pro správné snímání TF. Před několika dny jsem si po kilometru jízdy všiml podezřele nízkého tepu. Posunul jsem hodinky o centimetr výš, dotáhl řemen, počkal až se snímač „chytne“ a pak už bylo vše OK. Bylo to tím, že zápěstí se mi v průběhu dne zeštíhluje, já řemínek utáhl ráno akorát, ale navečer byl už volnější.

Autor recenze a fotografií: Ivan Lelák

Další díly recenze:

  1. První dojmy
  2. Funkce, ovládání a režim Cvičení
  3. Navigace
  4. Závěr

Témata

, , , , ,


Napište komentář